O průvodci

Budu k vám upřímný a hned z kraje se přiznám, že napsat text o průvodci byl nelehký úkol a dal mi pořádně zabrat. Je ovšem nad slunce jasné, že je nezbytné vědět, kdo váš průvodce ve skutečnosti je.

To, co bude následovat, není fantasticky atraktivní, stručný a marketingově nadupaný medailonek někoho neskutečného, kdo se utkal s nejděsivějšími monstry našeho světa, přeplul sedm moří a vysvobodil ze zajetí démonů všechny ty, jenž na své životní pouti potkal. Profesionálové, kteří se tvorbou takových „o mně“ pro weby živí, by mi nejspíš řekli: „Lidi dneska nic dlouhého nečtou, musí to být jasný a hlavně superkrátký“. Domnívám se, že kdybych uposlechl jejich rad, ztratily by tyto stránky na opravdovosti.

A jestli se trochu přemůžete a dáte mi, prosím, prostor vám o sobě něco říct, pak vám upřímně předem děkuji za váš čas.

J.Stehlík_CDP
Jan Stehlík - Cesta do přítomnosti

Autenticita je základ

Kdo vlastně opravdu jsem, je spíš neobyčejně obyčejný příběh muže, který se nějakou dobu domníval, že po tom, co se v životě naučil a prožil, je již dost vzdělaný a zkušený na to, aby zvládl vše, co mu přijde do cesty. Jak naivní byl a jak hluboce se mýlil, mu došlo až tehdy, když zjistil, že dosažení skoro všeho, co si v životě přál, nasytilo jeho potřeby vždy jen na velmi krátkou chvíli. Po nějaké době měl pocit, že je už zase na začátku, a ještě k tomu chápal míň a míň, proč tu vlastně je…

První kroky na cestě k sobě

Mému zdánlivě krásnému dětství a dospívání se nevyhnulo setkání s šikanou, vyčleňováním z party a nepochopeními ze strany rodičů.

Naštěstí jsem v té době chodil do skautského oddílu, a příležitost účastnit se dobrodružných výprav mi umožnila poprvé vnímat, co vše může příroda a toulky v ní nabídnout. Nespočetněkrát mi poskytla náplast na zranění, které moje dospívající duše utrpěla.

Procházky v lesích, ale už jen samotný fakt, že jsem v lese prostě jen tak byl, také skvěle vyrovnávaly zdánlivé neúspěchy ve škole a prvních vztazích. Přestože jsem od svých 20 let již nebyl aktivním skautem; a v následující dekádě jsem se spíš věnoval zábavě na mejdanech a jako muzikant na koncertech, a všemu co k tomu patří, což je zřejmě pro nás všechny v tomto věku vcelku běžný „vývojový stupeň“, les mi vždy poskytl útočiště. Tiché místo, kde jsem si mohl srovnat myšlenky a vyčistit hlavu.

Bylo tomu tak i po traumatizujícím zážitku, kdy jsem se stal obětí loupežného přepadení a poprvé pocítil blízkost smrti s pistolí přiloženou ke spánku. Ne, noční můry nemám, díky, matko přírodo.

O průvodci Jan Stehlík_CDP_ seberozvojový propgram_terapie chůzí_5741
O průvodci Jan Stehlík_CDP_ seberozvojový propgram_terapie chůzí_2787

Čas pozorování

Byl to také čas, kdy jsem měl možnost pozorovat velké množství různých forem závislosti, a přestože nejsem „svatý muž“, povedlo se mi jim, až na jednu, nepodlehnout. Tou „jednou“ bylo zajídání nepříjemných stavů, se kterými jsem bojoval. Vyústilo docela slušnou nadváhou. To už je ale po objevení sebelásky minulost.

Z tohoto období pak stojí ještě za zmínku koncert, který jsme odehráli, s tehdy úspěšnou revivalovou kapelou, pro velkou filmovou produkci. Měli jsme možnost osobně se setkat s Johnny Deppem, a já nemohu zapomenout na krátkou konverzaci, kdy se Mr. Depp ptal: „Kluci, proč neděláte vlastní hudbu, vždyť vám to hraje skvěle?“ No a mě nenapadlo říct nic jiného, než: „…no a vy hrajete taky sám sebe?“ Moc mě potěšila jeho skromná reakce v podobě úsměvu a pokynutí ve stylu „no jo, no“.

Byl to pro mě moment, kdy mi hlavou proběhla otázka, jaké role a pro koho vlastně v životě hrajeme. 

Odpověď na ni dozrála až o mnoho let později, a kde jinde, než ve stínu stromu, pod kterým jsem odpočíval unavený po dlouhém treku.

„Byl to pro mě moment, kdy mi hlavou proběhla otázka, jaké role a pro koho vlastně v životě hrajeme. “

Jedna strana mince života

Ještě větší množství otázek, ale i „aha“ momentů, se vyrojilo poté, co jsem založil rodinu, a narodili se nám dva báječní kluci. Během běžných starostí s výchovou dětí spojenými jsem se jako většina z vás musel poprat s řešením otázek kde bydlet a kde na to vzít. Podraz ze strany tehdejšího obchodního partnera, kdy jsem přišel o značnou finanční částku, mi situaci rozhodně nezjednodušil. Když jsem se pak najednou musel během dvou let vyrovnat se ztrátou matky, psychicky náročnou péčí o vážně nemocného tátu, a přijmout fakt, že mého staršího bratra v tu samou dobu hospitalizovali v psychiatrické léčebně, pocítil jsem, že už je toho na jednoho skutečně moc.

Bohužel to pořád nebylo vše.

Po odchodu otce jsem zdědil prohranou soudní kauzu, a jako dědic jsem se musel postarat o vyrovnání závazků, které z této kauzy vyplynuly. Do toho, jako bonus, vstoupily krize středního věku a krize partnerského vztahu. Asi to vše zní poněkud děsivě a ponuře, ale mince má vždy strany dvě…

O průvodci Jan Stehlík_CDP_ seberozvojový propgram_terapie chůzí_0095

Druhá strana mince

Ať už mě v životě potkalo cokoliv, nezapomněl jsem se vydávat do lesů. Vždy mi byly oporou, i v těch nejtěžších momentech. Znovu a znovu se mi dařilo nacházet cestu zpátky k sobě, a inspirace, kterou mi výpravy v přírodě nabídly, byla skutečně nevyčerpatelná. Dokázal jsem tam všechny svoje nesnáze přijmout a reálně si uvědomit, co s nimi můžu a nemůžu dělat.

Magické výhledy z kopců do údolí, hvozdů a na vodní plochy mi do běžného života přinesly nadhled, a pečlivé pozorování proměn přírody mi jednoduše ukázalo, proč je tak moc důležité na lidech, věcech a životních událostech nelpět.

Posílen tím, co mi příroda nabídla, se mi mezi všemi nesnázemi povedlo postavit nahrávací studio, věnovat se práci se skvělými hudebníky a kreativci, a zároveň dlouhodobě udržet živnost angličtináře poskytujícího lekce pro zajímavé firmy. Spolupráce s jedním z mých klientů mi dokonce umožnila navštívit Kolumbii. Dostal jsem možnost částečně projet a pár dní pobýt v pohoří Sierra Nevada De Santa Marta mezi indiány kmene Arhuacos. Byl tam prostor navnímat, jak život v pro nás nebezpečné džungli vidí, přijímají a zvládají. Zprostředkovaný rozhovor s jejich Mamos, neboli šamanem, který se protáhl dlouho do noci, mi nabídl naprosto unikátní a pro Evropana netradiční vhledy.

Díky skvěle fungující práci jsem se nakonec s ekonomickou stránkou života úspěšně porval.

Splatil hypotéky, zabezpečil rodinu. Bylo a vlastně pořád je skvělé sledovat další vývoj muzikantů, se kterými jsem měl tu čest spolupracovat, a stejně tak se těšit z toho, co do života přinesl můj osobitý styl výuky cizího jazyka mým studentům. Ty jsem připravil k všelijakým zkouškám a certifikátům, které vlastně ani sám nemám. Těší mě, že jsem jim mohl částečně pomoci dostat se na jejich vlastní úspěšné kariérní dráhy.

O průvodci Jan Stehlík_CDP_ seberozvojový propgram_terapie chůzí_3214

Zrození průvodce

Právě při výuce angličtiny, které jsem se věnoval přes dvě dekády, jsem si začal všímat, že se mi moji studenti stále častěji svěřují se svými vlastními nesnázemi a problémy pracovního, ale i osobního rázu. Některá témata byla velmi citlivá a mnohá z nich sahala až do těch nejhlubších vrstev lidské duše.

Zprvu jsem vůbec netušil, proč se tak děje, a leckdy jsem je nedokázal dostat z hlavy. Dlouho jsem přemýšlel, co si s tím počít, až jsem dostal nápad vzít to z druhé strany a začít se věnovat vlastnímu osobnímu rozvoji, abych dokázal svoje, ale i problémy lidí kolem mě, snáze zpracovat, neztotožňovat se s nimi a nepodléhat smutku a možným depresím.

Jasně jsem věděl, že proniknout do dechových, meditačních, coachovacích a dalších technik, vedoucích k harmonickému a vyrovnanějšímu životu, je způsob, jak je dále předávat a sdílet. Tyto někdy zcela obyčejná cvičení, ze kterých je skvělé si udělat každodenní návyk, nám jako účinný nástroj v dost uspěchaném životním stylu jednoduše chybí.

Skočil jsem do toho rovnýma nohana

Kromě studia mnoha knih spojených s tématy seberozvoje, jsem absolvoval několik kurzů, které se na výše zmíněné specializují. V průběhu celoročního facilitátorského výcviku jsem pak definitivně došel k závěru, že jsem se vydal správnou cestou. Rozhodl jsem se tedy zužitkovat nabité znalosti, životní zkušenosti a lektorské dovednosti, a nabídl své služby těm, kteří nebyli a nejsou se svým dosavadním životem spokojeni, tak trochu se v něm plácají, a cítí, že potřebují někoho, kdo by jim pomohl aktivovat životní sílu a umožnil jim najít nový směr.

Stal jsem se již několikrát svědkem životních transformací, kterými prošli lidé, kteří se se mnou na cestu rozhodli vydat. Slyšet od táty, účastníka programu Otec a syn: „…koukám teď na svého syna jinýma očima“ bylo naplňující. Jako zázrak jsem pak vnímal, když jsem po pětiměsíční práci s klientem spatřil, jak se ze zakřiknutého mladíka bez chuti do života, utápějícího se v depresích, jež před naším prvním setkáním neviděl důvod, proč tu vlastně ještě být, stal zdravě sebevědomý muž. Opět uchopil svůj život pevně do svých rukou a začal tvořit. A co víc, o svou znovuobjevenou radost a sílu se dnes dělí i s ostatními.

Kdo jsem teď

Nyní je můj život příběhem probuzeného muže, který chápe, že svět, tak, jak nám je servírován médii, ale i v podobě výchovy ve školách a od našich rodičů, je jen pouhou iluzí a velmi často souborem představ a očekávání těch ostatních, které bychom „měli naplnit a zvládnout“.

Na nás ovšem je, jestli takovou roli přijmeme, nebo se vydáme cestou svobody, na které si můžeme tvořit svůj život podle vlastních představ a vizí.

V žádném případě nechci shazovat důležitost vzdělání a práci, kterou se snaží většina rodičů na svých potomcích odvést tak dobře, jak jen umí. Sám jsem celoživotním studentem, synem, ale i rodičem, a tak vím, jaká dřina to může oboustranně být. Školy a různé kurzy mi nabídly spoustu variant, kudy se mohu vydat, rodiče zase zázemí a podporu, no a mé děti mi nabízejí to nejčistší zrcadlo života.

O průvodci Jan Stehlík_ 1_ CDP_ seberozvojový propgram_terapie chůzí(4)_0147
CDP_ seberozvojový propgram_terapie chůzí
Všechny situace, které jsem až doteď prožil, a stejně tak i všichni, které jsem na své životní pouti potkal a potkávám, jsou mi učiteli, a měli a mají svůj zásadní vliv na to, kam jsem ve svém životě došel, a proč jsem se nakonec rozhodl být průvodcem pro ty, kteří chtějí dostat od života víc, uchopit jeho otěže pevně do svých rukou a stát se tak tvůrci své vlastní reality.

Aniž bych si chtěl hrát na samozvaného psychologa nebo psychoterapeuta, jejichž práci plně respektuji, jsem velmi rád, že vám mohu nabídnout jinou alternativu, která již mnohokrát přinesla své ovoce bez medikací a práce s klientem v uzavřené ordinaci či terapeutovně.

Nabízím alternativu založenou na přirozených principech přírody, které v sobě už od narození máme, jenom jsme na ně trochu zapomněli, nebo uvízly pod hromadou rádoby důležitých úkolů a povinností, kterými nás svět neustále zásobuje.

Každý, kdo mi dává svou důvěru a dovolí mi s ním pracovat, má mou hlubokou úctu a respekt. Není totiž vůbec jednoduché najít v sobě dost odvahy a přiznat si, před čím se v životě schováváme, před čím zavíráme oči a před čím se snažíme jen marně utéct…

Bude mi obrovskou radostí a darem, pokud mi dovolíte vás na cestě k sebepoznání a možnému prozření doprovázet.

Děkuji.

Těším se na vás

Jan Stehlík

J.Stehlík_CDP

Recenze

{

 

Honza je muž činu. Měl jsem problém. Potřeboval jsem ve velmi krátké době připravit iniciační přechodový rituál pro otce se syny v naší škole. Tento rituál má obrovský význam na uvědomění si mladých chlapců, že přechází k adolescenci. Nesmírně důležitým elementem je nastolení bezpečného a otevřeného prostředí a zde se to musí povést ve velmi krátkém čase. Klíčové je identifikovat schopnost nalézt společnou komunikaci Otec a syn a maximálně podpořit  jistotu synů že dokáží  čelit životu v budoucnu a že obstojí.  Tento rituál předchází rytířské slavnosti, které je vyvrcholením procesu opouštění primárního dětství v šestém ročníku Waldorfské školy. Zvládnutí skupiny otců s jejich syny na cestě v přírodě  je velice náročná práce a to  na všech úrovních. Jsem nemírně překvapen s jakou citlivostí a intuicí se Honza tohoto nelehkého úkolu zhostil. Co však bylo pro mě osobně nejdůležitější je míra preciznosti a pečlivosti s jakou se celé akci věnoval.  Tátové a synové prošli společně cestou kde čelili fyzickému i mentálnímu vypětí. Každý si z toho odnesl mnoho zajímavého. Zpětná vazba od otců byl velmi pozitivní. Honza dokáže velmi precizně pracovat v systému jeden na jednoho, ale dokáže také citlivě a přímočaře vést větší skupinu. Pomoci našim dětem aby byli schopné se orientovat kde se právě v životě nacházejí, aby věděli kde čerpat svojí mentální i fyzickou sílu je za mě jedním z našich největších a nejtěžších úkolu. Jsem velmi rád, že nás provázel právě Honza protože to fungovalo.

 

{
5
Ing. Daniel Nevaril
Předseda Waldorfske Iniciativy Liberec, čllen představenstva Hranipex a.s.